Tyto články o frézce nejsou přímo stavební návod, ale na konci je jedna frézka postavená, ale spíše ukázat, že jde navrhnout a vyrobit frézku v domácích podmínkách a ještě když tomu moc nerozumím 🙂 . Berte to spíše jako inspiraci, některé věci šly udělat lépe, některé jsou asi nesmyslné, ale mohu říci, že běží již třetím rokem a zatím funguje :).
Rozhodl jsem se pro CNC frézku. Původní návrh, že použiji 3D tiskárnu i pro vrtání, případně mírné frézování, byl hezký, ale nepraktický. Frézování/vrtání generuje „bordel“, kdežto 3D tisk potřebuje uklizeno, takže jsem nakonec skončil u 3D tiskárny jen s tiskem a vypalováním laserem.
První krok, co vůbec od takové frézky očekávám. Nemá cenu dávat přehnané požadavky, takže jsem se držel při zemi a jsou to tyto věci:
- Formát A4 (opravdu A4 kam se dostane do každého rohu fréza)
- Možnost vrtat a frézovat DPS
- Možnost frézovat slabou překližku a případně plasty a balzu pro modelaření
- Stačí tři osy (XYZ) a vřeteno (použiji proxxon minivrtačku)
Toto byly moje požadavky a tak jsem se koukl, co se dá sehnat. V té době (2017) se prodávaly na ebay frézky s označením 6040 s vřetenem 1.5kW vodou chlazeným kolem 35tis. CZK. Byl jsem pro tento stroj rozhodnut, než jsem se podíval na bližší specifikace a pár strojů viděl. Je hezký stůl s T-drážkami, ale stačilo se trošku opřít a už se prohnul o několik mm a celé mi to připadalo takové trošku vratké. Ale zase to bylo komplet – velké plus. Při představě předělávání, jsem se rozhodl pro stavbu vlastní frézky (když jsem zvládl 3D tiskárnu tak snad zvládnu).
Došlo na další požadavky ohledně stavby:
- Použití jen domácího ručního nářadí (šroubováky, kladivo, imbus, závitník, pravítka, úhloměr)
- Elektrické nářadí flexa, akuvrtačka, klasická ruční vrtačka
- Nakonec ještě na zapůjčenou svářečku (CO2)
Začal jsem asi tím nejhorším možným způsobem. Našel jsem si pojezdy na internetu, jejich rozměry, které mi vyhovují, a začal kreslit. Když jsem měl asi tak půlku nakreslenou tak byl čas na objednávání pojezdů a dílů. To bylo celkem rozčarování. Pojezdy by vyšly cenově jak celá čínská frézka. Tuto cestu jsem tedy zavrhnul. Jak jsem hledal pojezdy na ebay začaly mi vyskakovat různé akce a jedna mě zaujala, komplet pojezdy podepřené 20mm pro 3 osy, včetně šroubů, domečků a za přijatelnou cenu z Německa. Tak jsem je koupil. Byly dvě možnosti, zkrátit pojezdy na moji navrhovanou velikost, nebo frézku překreslit podle velikosti pojezdů. Do týdne přišel 20kg balík a přišlo zděšení, co s tím budu dělat.
Když jsem byl už u toho ebay, tak jsem rovnou objednal i sadu NEMA23 motorů, včetně driverů, ovladače přes LPT a zdroje 48V.
Základní komponenty byly. Rozměry byly také dány a tak hurá kreslit druhou verzi frézky. A další rozhodnutí z čeho postavit kostru frézky. Dvě možnosti hliník, nebo osvědčený nerez? Rozhodnutí padlo na nerez, a jakou tloušťku? Z 3mm byla 3D tiskárna tak použiji 6mm a případně to něčím ještě vyztužím. Chtěl jsem zase použít osvědčenou metodu zámků pro spojování plechů a šroubů. Nevěděl jsem, jaký bude zámek ideální tak jsem si udělal několik variant a nechal říznout na laseru.
Je lepší zničit kousek plechu, než poté to celé brousit a nebo by se to viklalo. Nyní už byly skoro všechny parametry dány a tak hurá do nákresu. Nejsem strojař 🙂 . Vycházel jsem z toho, že je stabilnější trojúhelník, pokud má základnu dost širokou. Další předpoklad byl, dát pojezdové ložiska dál od sebe, tím bude zajištěna lepší stabilita na úkor délky pohybu. Protože se mi zdál ten „plech“ na 24“ monitoru dost úzký a mohl by se prohnout, tak jsem ho ještě podložil jeklem 2mm 50x50mm :). Vždy když jsem nakreslil část, tak jsem si říkal a jak já tam budu dávat šroubky, a je to vůbec sestavitelné? Některé nápady jsem musel překreslit, ale bavilo mě to a za pár zimních večerů byl návrh připraven. Neřeším zatím na čem to bude stát – je tam posuv v ose Y pod pracovním stolem, takže to bude další trošku oříšek do budoucna
Příští článek bude od teorie k realizaci